Za co bych dnes riskoval/a obuškem přes záda?

Na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci věříme, že odkaz listopadu 89 je stále živý. Zároveň jsme si vědomi generačního i historického vývoje – vždyť i většina našich studentů a studentek zná zlomové okamžiky přerodu totality v demokracii už jen z druhé ruky. Jako společnost dnes čelíme výzvám, které se těm listopadovým mohou zdát na míle vzdálené, stejně tak v nich lze hledat dějinné paralely – postfaktická politika, digitální propaganda, polarizace společnosti…

Ať už patříte do škatulky zoomer, mileniál nebo jste cinkali klíčema na náměstí, položte si otázku, pro co byste dnes riskovali ránu obuškem.

A podělte se s námi o odpověď. Každý pohled se počítá. Pojďme společně oslavit listopadový odkaz digitálním setkáním.

Díky, že společně s námi reflektujete minulost i výzvy současnosti.

85 reakcí na „Za co bych dnes riskoval/a obuškem přes záda?“

Tu ránu bych neriskoval, mám osteoporotickou páteř a byla by to okamžitá smrt, ale za bolševismu jsem riskoval to, že jsem nebyl členem jiskřiček, pionýra ani SSM, natož KSČ, naopak jsem pilně chodil do chrámu Páně, a to tehdy bránilo v normálním profesním životě.
Co tedy pro mě znamená 17. listopad 1989? Kdyby k němu nedošlo a komunistická diktatura dále trvala, nesměl bych jako věřící pracovat ve školství (měl jsem to výslovně v kádrovém posudku). Tudíž bych neučil na Univerzitě Palackého. Tam jsem mohl nastoupit až v září 1990. Stačí? Další občanské svobody, které tehdy nebyly a dnes jsou (svoboda tisku, projevu, pohybu, soukromého podnikání, svobodné volby…), si račte laskavě domyslet.

Stejně jako naši rodiče riskovali obuškem přes záda pro konec stalinistického režimu, já bych riskoval pro konec režimu současného. Jsem již unaven z všudypřítomného odcizení, konzumu, brutální společenské nerovnosti, naší hrdé účasti v imperialistické mezinárodní politice uskupení NATO, absence jakékoliv vize pro budoucí směřování naší země, neregulovaných cen nájmů a energií, stupňujících se xenofobních a homofobních nálad, ostrakizace společenských menšin a vůbec obavy, že kvůli současným celosvětově dominantním výrobním a spotřebním způsobům se lidstvo nedožije konce tohoto století. Taky mě štve komodifikace internetu a jeho regulace s cílem nekonečného navyšování zisků internetových korporací. V rámci boje proti všemu výše zmíněnému bych dnes rád riskoval obuškem přes záda.

V roce 1989 mi bylo osmnáct, a proto jsem velmi dobře vnímal a vnímám rozdíl mezi hnusnou pozdně komunistickou realitou a novými obzory po Listopadu. Svoboda a zdraví je pro mne vše! A co bych uvítal? Je toho mnoho, ale např. VÍCE aktivnějších studentů všech fakult a ročníků a MÉNĚ tragikomických svazáckých figur…

2021: Svoboda je tady pro všechny, ale respektování svobodných názorů a jejich přijímání ostatními už tolik ne.

Za život nenarozených dětí, které se nemohou bránit proti vraždám nazývaným ,,přerušení“.
Asi taky za svou víru, ohledně toho bývám dost neústupný.

Napsat komentář

Souhlasím se zveřejněním mého příspěvku na stránce.

CAPTCHA načítání...