Na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci věříme, že odkaz listopadu 89 je stále živý. Zároveň jsme si vědomi generačního i historického vývoje – vždyť i většina našich studentů a studentek zná zlomové okamžiky přerodu totality v demokracii už jen z druhé ruky. Jako společnost dnes čelíme výzvám, které se těm listopadovým mohou zdát na míle vzdálené, stejně tak v nich lze hledat dějinné paralely – postfaktická politika, digitální propaganda, polarizace společnosti…
Ať už patříte do škatulky zoomer, mileniál nebo jste cinkali klíčema na náměstí, položte si otázku, pro co byste dnes riskovali ránu obuškem.
A podělte se s námi o odpověď. Každý pohled se počítá. Pojďme společně oslavit listopadový odkaz digitálním setkáním.
Díky, že společně s námi reflektujete minulost i výzvy současnosti.
86 reakcí na „Za co bych dnes riskoval/a obuškem přes záda?“
Za to, abychom se nevydali ve stopách Polska a Maďarska, kde jsou denně upírána práva žen a sexuálních menšin
Za smrt kapitalismu a opravdovou svobodu pro všechny
It is quite difficult to reflect on events that took place in another country and culture. However, while preparing to study here, I tried to look at the personalities and events that took place in the Czech Republic through the prism of my own experience and views.
Answering the question, I would stand for freedom of speech and opinion. Unfortunately, I see that in many countries there is now a strange ban not only on freedom of speech in its classical sense, but also on the prohibition of erroneous opinions.
The right to make mistakes is an inalienable human right. Only in dialogue is there an opportunity to come to the truth, if people want it. And the dictate of opinion, no matter right or left, under the guise of „the best of goods“ will never lead to a bright future.
So yes, I would go for it. I would really like to see a world in which no one else would have to sacrifice their lives to protect the freedom of others.
Kdo-když ne my?
Rest in Power Jan Opletal.
„ŠTĚSTÍ SPOČÍVÁ VE SVOBODĚ A SVOBODA V ODVAZE“ (Perikles)
Nemyslím si, že je to otázka „obušku přes záda“ , ale prosím, neumožněme strachu, aby ovládal naše životy…..
„třešně patří do kompotu, ne do vlády!“
Za to, že doma hospodařím na svých pozemcích a jsem nezávislý na státu
To, co se v naší zemi dělo v posledních letech, byl jednoznačný ústup od svobody. I když jsme snad tento trend ve volbách zastavili, situace v Maďarsku, Polsku a Bělorusku názorně ukazuje, jak se dá po schodech demokracie sestupovat až dolů. A v okamžiku, kdy vládnoucí moc uchvátí média, soudy, volby a bezpečnostní složky, přijde ta chvíle, kdy je nutné riskovat obušek a možná i víc. Pevně věřím, že to u nás nebude třeba, ale bude-li, nebude jiné volby. Ale v tom případě se poohlédnu po silné, prošívané bundě, jakou jsem měl 17. listopadu 1989 na Národní 🙂
Za co bych dnes riskovala obuškem přes záda? Manželství pro všechny! Práva LGBTQ+ komunity a dětí takových párů!
„Za co bych dnes riskoval/a obuškem přes záda?“ Za všechny a všechno, co miluji. Za slabší a umlčené. Za ty, co rezignovali a ztratili naději. Za spravedlnost bez postranních úmyslů, za čistotu a ryzost v srdci, za každou radost, kterou nikomu neubližujeme.
Kdyby mělo jít o svobodu a demokracii, půjdeme do toho znovu!